Pocta Jindřichu Spáčilovi – Historická společnost Starý Velehrad

Projekt „Pocta Jindřichu Spáčilovi“

Publikováno 22. 04. 2026 / Jan Červinka / Foto: Jiří Blaha, Bořek Žižlavský, Tomáš Pjevič, Jan Červinka, Ivo Rudolf, Karel Pevný

ANOTACE

Projekt vzniká z iniciativy Historické společnosti Starý Velehrad s cílem důstojně připomenout osobnost spisovatele, učitele, archeologa, regionálního badatele a vlastivědce Jindřicha Spáčila (1899–1978) a symbolicky navázat na jeho odkaz v souvislosti se zánikem tzv. Spáčilovy chaty v Chřibech.

O PROJEKTU

Projekt „Pocta Jindřichu Spáčilovi“ vznikl z iniciativy Historické společnosti Starý Velehrad jako výraz úcty k osobnosti spisovatele, učitele, regionálního badatele a vlastivědce Jindřicha Spáčila (1899–1978), jehož život a dílo jsou neoddělitelně spjaty s kroměřížským regionem, zvláště s krajem Chřibů, a tvoří nedílnou součást jeho kulturního dědictví. Cílem projektu je důstojně připomenout Spáčilův odkaz a uchovat hodnoty, které do své tvorby a regionu vnesl – úctu k historii, přírodě a rodnému kraji, a především hluboký respekt ke kulturnímu odkazu minulosti.

Impulsem ke vzniku projektu se stal zánik tzv. Spáčilovy chaty v Chřibech. Tato skutečnost se stala podnětem k širšímu zamyšlení nad tím, jak pečovat o paměť míst a odkaz osobností, které utvářely charakter chřibské krajiny. Historická společnost má snahu proměnit tuto ztrátu v pozitivní příležitost a vytvořit hodnotu, která bude trvale připomínat kulturní a historickou stopu Jindřicha Spáčila a znovu oživí jeho životní příběh.

Záměr předpokládá realizaci několika navazujících aktivit, které mají Spáčilovu osobnost znovu přiblížit veřejnosti. Projekt zahrnuje rozšíření Spáčilovy naučné stezky, tematické vycházky do terénu, přednášky a další aktivity zaměřené na jeho literární a vlastivědnou tvorbu. Záměr nemá být jen připomenutím osoby či zaniklé stavby, ale spíše symbolem propojení člověka, krajiny a historie a také vyjádřením snahy o uchování odkazu významného regionálního literáta.

Smyslem celé iniciativy, vycházející z poslání a dlouhodobé činnosti Historické společnosti Starý Velehrad, je zachovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a zároveň podpořit dialog a spolupráci mezi institucemi, obcemi, soukromým sektorem i veřejností. Projekt má ambici spojovat a být důkazem, že i z událostí, které mohou provázet různé postoje a vyvolávat emoce, lze s určitou mírou pokory a porozumění vytvořit něco trvalého, smysluplného a snad i prospěšného.

Projekt „Pocta Jindřichu Spáčilovi“ je připomenutím odkazu velké osobnosti a také významných míst, jejich historie i role v současné krajině regionu.

DÍLČÍ ČÁSTI PROJEKTU

1. Vzpomínka na Jindřicha Spáčila ve sborníku „KRAJEM VELIGRADU“

V rámci dalšího vydání sborníku KRAJEM VELIGRADU (jaro 2026) připravujeme sérii článků o životě a díle spisovatele, učitele, vlastivědce Jindřicha Spáčila, který byl velkým obdivovatelem krás chřibské krajiny. Součástí bude také vzpomínka na Spáčilovu chatu, která byla mezi lety 1912–2025 jedním ze symbolů Halenkovické vrchoviny v severních Chřibech.

2. Setkání u Zuzančiny studánky

Neformální setkání členů Historické společnosti a dalších příznivců Chřibů u Zuzančiny studánky u příležitosti 90. výročí od vydání spáčilových povídek „Zuzčina studánka“ a „Zbojníci z Kudlovské doliny“. Součástí bude vzpomínka na Jindřicha Spáčila, ukázka dobových fotografií a krátké ukázky ze Spáčilovy tvorby související s krajinou Chřibů.

3. Nový panel Spáčilovy naučné stezky

Záměr počítá s vybudováním nového informačního panelu na Spáčilově naučné stezce v severních Chřibech, která vznikla již roku 1984 a je nejstarší naučnou stezkou ve Chřibech. Nový panel se bude blíže věnovat osobnosti spisovatele, učitele a archeologa Jindřicha Spáčila, člověka, který svůj život zasvětil krajině Chřibů. Součástí panelu bude také vzpomínka na bývalou Spáčilovu chatu. V současné době stezku spravuje Spolek Chřiby.

4. Přednáška o Jindřichu Spáčilovi

Závěr projektu bude patřit přednášce k osobnosti a dílu Jindřicha Spáčila, která bude realizována ve spolupráci se znalci, kteří se tématem dlouhodobě zabývají. Přednáška proběhne ve spolupráci se odborníky na život a dílo Jindřicha Spáčila a bude se konat v místech, která mají ke Spáčilovu životu blízko (Halenkovicko nebo Kroměřížsko).

JINDŘICH SPÁČIL – KRONIKÁŘ VELKÝCH PŘÍBĚHŮ MORAVSKÉ HISTORIE A MILOVNÍK CHŘIBŮ

Jindřich Spáčil (24. května 1899, Kvasice – 20. listopadu 1978, Kroměříž)

Moravský učitel, spisovatel, vlastivědný pracovník a amatérský archeolog, jehož život a dílo jsou neoddělitelně spjaty s Kroměříží a širším regionem střední Moravy, především pak s krajinou pohoří Chřiby. Patří k výrazným osobnostem kulturního a společenského života 20. století, které svou mnohostrannou činností zásadně přispěly k poznání, uchování i popularizaci historického a kulturního dědictví rodného kraje.

Po studiích na učitelském ústavu a zkušenosti z první světové války zasvětil svůj profesní život pedagogické práci, kterou vždy považoval za své hlavní poslání. Působil na řadě míst, od roku 1928 trvale v Kroměříži, kde jako učitel a později ředitel školy formoval generace žáků a aktivně se zapojoval do kulturního a osvětového života města.

Vedle pedagogické činnosti se soustavně věnoval vlastivědné, muzejní a památkářské práci. Stál u zrodu kroměřížského vlastivědného muzea (dnešního Muzea Kroměřížska), podílel se na budování jeho sbírek i popularizaci jeho činnosti a dlouhodobě spolupracoval na jeho odborném i kulturním programu. Významně se zasloužil také o organizaci velké výstavy „Sto let českého národního života“ v roce 1948, která patřila k nejvýznamnějším kulturním událostem své doby a navštívilo ji až 600 000 lidí.

Těžiště Spáčilovy celoživotní práce spočívá v rozsáhlé literární a publicistické tvorbě. Je autorem řady historických próz, kronikářských a popularizačních děl, v nichž se opírá o hlubokou znalost regionálních dějin i osobní vztah k rodnému kraji. Ve svých knihách se vracel k pravěku, k období Velké Moravy i k národnímu obrození, přičemž zvláštní pozornost věnoval revolučním letům 1848–1849 a významu kroměřížského sněmu.

K jeho nejznámějším dílům patří mimo jiné trilogie Lásky a rebelie, Ať žije sněm! a Tisíce růží, dále román Prstýnek s rubínovým kamenem, stejně jako díla Kroměřížský sněm 1848–1849, Kroměřížská kronika, Tvrz nejpevnější, Bludné kořeny, Náušnice z Madagaskaru či Velociped, stroj rychlonohý. Významné místo v jeho tvorbě zaujímají rovněž vlastivědné, historické a popularizační publikace, z nich řada je věnována právě Kroměřížsku, například Kroměříž – hanácké Athény, Co dala Kroměříž národu, Mlhy nad domovem či Kroměříž – 700 let hanáckého města. Krajině Chřibů věnoval povídky a kratší prózy Kudlovská dolina, Městečko Kvasice, Pod cimburskou hradní věží, Zuzčina studánka či Zbojníci z Kudlovské doliny. Spáčilovo dílo zahrnuje desítky knižních publikací a stovky kratších článků a textů, které významně přispěly k poznání historie i kulturní paměti regionu.

Spáčilova práce přesahovala oblast literatury, aktivně se podílel na činnosti kulturních spolků, památkové péče i veřejného života, inicioval vznik pamětních desek a přispíval k formování historického povědomí místních obyvatel. Za svou celoživotní činnost byl oceněn mimo jiné čestným občanstvím města Kroměříže.

Jindřich Spáčil zanechal trvalou stopu jako pedagog, kronikář a vypravěč dějin, který dokázal propojit odborné poznání s živým a srozumitelným vyprávěním. Jeho dílo i veřejná činnost zůstávají významnou součástí kulturní paměti regionu a svědectvím o hlubokém vztahu člověka ke krajině, jejím dějinám i lidem.

FOTOGALERIE K OSOBNOSTI JINDŘICHA SPÁČILA