Osmdesát let s krajinou Slovácka – životní jubileum PaedDr. Jiřího Jilíka

Letošní rok byl pro PaedDr. Jiřího Jilíka rokem setkávání, návratů a přátelských zastavení. Naplnilo se totiž významné životní jubileum osobnosti, jejíž jméno je již po desetiletí pevně spojeno se Slováckem, krajinou Chřibů a pamětí tohoto kraje. 

Osmdesát let je čas, který dovoluje ohlížení, nikoli však uzavírání. PaedDr. Jiří Jilík, spisovatel, publicista, folklorista a především vypravěč příběhů Slovácka a také spoluzakládající člen obnovené Historické společnosti Starý Velehrad, vstoupil do osmdesátého roku života jako člověk, pro něhož vyprávění nikdy nebylo pouhým popisem, ale způsobem naslouchání krajině, lidem i běhu času. Jeho jubileum nepůsobí jako mezník uzavírající cestu, ale spíše jako ohlédnutí za bohatým životním příběhem člověka, který celý život kráčí krajinou paměti, příběhů a lidí našeho regionu. Ono totiž těch osm desetiletí naplněných prací, nasloucháním a vyprávěním se nesčítá do pouhého čísla, ale do hluboké stopy, kterou jako autor zanechal na Slovácku, ve Chřibech, ale i v myslích těch, kdo jeho texty čtou a krajinu s ním vnímají. 

Své osmdesáté narozeniny, věk úctyhodný nejen číslem, ale především obsahem prožitého, si Jiří Jilík připomínal v posledních měsících roku 2025 na mnoha místech, mezi mnohými lidmi a v krajinách, které jej po desetiletí provázejí a které sám pomáhal uchovávat především v knižní paměti. A to nejen v regionu, ale i za jeho hranicemi. Jubileum se tak nestalo jednorázovou oslavou, ale spíše jakousi mozaikou řady setkání, besed, diskusí, autorských čtení a rozhovorů, jež dohromady vytvářejí obraz člověka, jehož životní dráha je pevně vetknuta do příběhu Slovácka, Chřibů i lidí, kteří s ním tuto cestu sdíleli. Ostatně jak sám Jiří potvrdil na posledním z narozeninových setkání v kruhu přátel z legendární Expedice Chřiby:

„Kamkoliv jsem v posledních měsících přijel na přednášku nebo autorské čtení, organizátoři často akci pojali jako oslavu mého jubilea. Nečekal jsem to. A už vůbec ne v takovém rozsahu. Na mnohých místech doprovodil program hudební doprovod, cimbálovka, zpívání, lidové tance, krojovaná chasa, štamprla slivovice či džbánek červeného. Zkrátka folklor ve všech podobách. Tak jako tomu bylo třeba ve Vlčnově, jehož jsem čestným občanem, kdy zapěly i mé dobré známé Vlčnovské búdové umělkyně. V Šumicích to byl zase místní sbor Dřínkaři. Jindy se zase připojil kytarista a zpěvák Tonda Gajdoš nebo hlasem doprovodil kamarád a herec Vladimír Doskočil a mnozí další. Nemohu ani vyjmenovat všechny. Musím říci, že z těch setkání mám i s odstupem stále upřímnou radost a všem ze srdce děkuji.“ 

Zde je nutno dodat, že Jiří Jilík absolvuje zpravidla i několik přednášek týdně. S energií, nadhledem a otevřeností vede besedy a následné diskuse, což je vzhledem k jeho věku obdivuhodné a zároveň inspirující i pro ty, kteří jsou mnohdy o desítky let mladší. 

Jedno z posledních narozeninových setkání se uskutečnilo v sobotu 21. prosince, v předvánočním čase, symbolicky na úpatí Chřibů. Místem tohoto výjimečného setkání se stala příležitostná „hospůdka u Jiřinky“ nedaleko Smraďavky, která se toho zimního podvečera stala svědkem mnoha přátelských debat, vzpomínek, ale i plánů. V tomto malebném koutě buchlovské krajiny se sešli staří přátelé – zakládající členové legendární Expedice Chřiby, tzv. „stará garda“, a také zástupci správní rady Historické společnosti Starý Velehrad, aby oslavili 80. narozeniny člověka, jehož život je s tímto krajem neoddělitelně spjat. Místo nebylo zvoleno náhodně. Právě zde, v krajině Chřibů, se před více než třiceti lety rodily myšlenky, z nichž vzešla Expedice Chřiby, k jejímž zakladatelům se Jiří Jilík řadí. Nedaleko, v osadě na Trnávkách, má navíc také svou chatu, další ze symbolů jeho úzkého vztahu ke zdejší krajině, kde vznikla řada jeho literárních děl. 

Ono staré stavení hospůdky působí už při vstupu dojmem, že zde čas plyne jinak, zpomaluje se a vnější uspěchaný svět zůstává venku za zavřenými dveřmi. A skutečně. Svět za dveřmi jakoby se na chvíli zastavil. Ruch všedních dní zůstal venku v sychravém adventním chladu a uvnitř začal plynout jiný, pomalejší čas. Čas rozhovorů, vzpomínek a přátelského naslouchání. V litinových kamnech praskalo dřevo a jejich sálavé teplo se spolu s vůní borovicového kouře a buketem červeného vína rozlévalo po místnosti stejně nenápadně jako slova mezi starými přáteli. Zatímco venku se chřibská krajina pomalu nořila do zimního šera, uvnitř panoval klid a čas otevřený vzpomínkám a zaujatým rozhovorům. Plameny z kamen osvětlovaly tváře, v nichž se zrcadlily prožité roky, a dřevěné trámy hospůdky jako by si pamatovaly dávné návraty z cest, angažované rozhovory nad mapami i oddechová zastavení po dlouhých výpravách do lesů. Zkrátka podvečer v přátelském duchu. Vzpomínalo se na dávné výpravy, společné cesty krajinou i časem, na přátele, kteří dnes žijí už jen v paměti a příbězích. Vyprávění se vracelo k okamžikům, kdy se kdysi před desítkami let rodilo poznání, že krajina Buchlovských hor není jen lesním prostorem, ale nositelkou paměti a pro mnohé i jejich smyslem života. Slova byla naplněná, s váhou prožitých let i bohatých vzpomínek. Bylo to jedno z těch setkání, kdy člověk cítí, že je přesně tam, kde má být, a v okamžiku, který se nevrací, ale zůstává. Byl to přesně ten moment, kdy se člověk může nadechnout a uvědomit si, že některé chvíle mají cenu právě tehdy, když se nikam nespěchá. A místem takových chvil je ona Jiřinčina hospůdka. Právě proto se sem lidé rádi už po léta vracejí… 

Za Historickou společnost Starý Velehrad a Expedici Chřiby jsme při této příležitosti vyjádřili úctu a vděčnost Jiřímu jednak jako jubilantovi, ale především jako autorovi, který se po celý život věnuje ve svých dílech hodnotám, jež dnes nebývají samozřejmostí. Jeho dílo trpělivě uchovává paměť měnící se slovácké krajiny, lidských osudů, tradic a duchovních kořenů – nikoli jako jakousi zapomenutou nostalgii, ale jako živou součást přítomnosti. Právě tyto hodnoty se v jeho knihách a textech znovu a znovu vracejí. Právě tyto hodnoty prostupují jeho dílem a nacházejí svůj přirozený výraz ve folkloru, paměti místa i v příbězích obyčejných lidí. Jiřímu byl také předán knižní pamětní dar jako výraz poděkování za jeho celoživotní práci, nasazení a mimořádný přínos k poznání Slovácka, Chřibů i regionálních dějin. A protože je známo, že Jiří je velkým slováckým patriotem, nechybělo ani víno – symbolicky z nedalekých slováckých vinohradů, ze známého vinařství Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích, které nese rukopis rovněž člena Historické společnosti Starý Velehrad, RNDr. Zdeňka Habrovanského.

Účastníci si také odnesli vzpomínku v podobě sbírky „OSM ZE SLOVÁCKA“, osmi Jiřího fejetonů, napsaných mezi lety 2003–2010, s podpisem a věnováním autora, které autor vydal malým nákladem právě u příležitosti svého životního jubilea. 

Ten předvánoční večer v příležitostné „hospůdce u Jiřinky“ vlastně nebyl oslavou narozenin, ale spíše sdílením času a poděkováním starým přátelům a potvrzením spolupráce mezi lidmi, které bezmála před třiceti lety spojila společná cesta chřibskou krajinou ve snaze porozumět jejím příběhům a kteří po celý život naslouchají chřibské krajině a učí to i ostatní. 

Setkání k Jiřího životnímu jubileu bylo důstojné, srdečné a hluboce lidské – neřkuli takové, jaký je i Jiří sám, a stejně takoví jsou i zakládající členové Expedice Chřiby. Nebylo plné okázalých gest, ale spíše uvážených slov, sdílených vzpomínek a porozumění, které vzniká jen mezi lidmi, jež spojila dlouhá společná životní cesta. V atmosféře večera se potvrdilo, že skutečná hodnota lidského díla nespočívá jen v knihách a případných oceněních, ale především v rovině přátelství, úcty a oněch pomyslných otiscích, které životní dílo zanechá v paměti druhých. 

Přejeme PaedDr. Jiřímu Jilíkovi pevné zdraví, klid a inspiraci k dalším cestám krajinou i časem – a k dalším vyprávěním, která budou paměť našeho kraje uchovávat a předávat dál.