Historická společnost udělila ocenění za celoživotní přínos významným osobnostem

Publikováno 7. 2. 2026 / Jan Červinka / Foto: Milan Železník, Bořek Žižlavský, Radek Frýsa

Dne 6. února 2026 se v prostorách Památníku Velké Moravy ve Starém Městě uskutečnila výroční schůze Historické společnosti Starý Velehrad, která byla zároveň připomínkou 35. výročí založení novodobé historické společnosti, jejíž obnovení se datuje do roku 1990. Součástí slavnostního programu bylo také udělení ocenění za celoživotní přínos čtyřem osobnostem, jejichž práce je dlouhodobě spojena s rozvojem regionální historie, zachováním hodnot a popularizací kulturního dědictví Slovácka a oblasti Chřibů.

Dle stanov společnosti může být ocenění v podobě čestného členství uděleno osobám, které se mimořádně zasloužily o vznik, rozvoj a činnost společnosti, dosáhly významných badatelských výsledků nebo jinak výrazně přispěly k popularizaci jejího poslání.

Správní rada společnosti letos po desítkách let přijala a následně předložila čtyři návrhy, které byly valnou hromadou jednomyslně přijaty. Historická společnost, respektive její předchůdci z tehdejšího Archeologického spolku Starý Velehrad, totiž své nejvyšší ocenění udělili naposledy v roce 1937.

Čestné členství tak bylo letos po dlouhých letech uděleno čtyřem významným osobnostem regionu:

PhDr. Jiří Čoupek (*1947, Brno) – archivář a historik, zakládající člen obnovené Historické společnosti Starý Velehrad a dlouholetý emeritní předseda správní rady. Dlouhá léta působil jako ředitel Státního okresního archivu v Uherském Hradišti. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací, mimo jiné Biografického slovníku archivářů českých zemí a mnoha monografií věnovaných dějinám veřejné správy i historii Uherskohradišťska.

PhDr. Ludmila Tarcalová (*1946, Uherské Hradiště) – etnografka, zakládající členka obnovené Historické společnosti Starý Velehrad a emeritní dlouholetá členka její správní rady. Dlouhodobě vedla etnografické oddělení Slováckého muzea a významně se podílela na výzkumu lidové kultury regionu. Mezi její nejvýznamnější díla patří např. publikace Kroj na Uherskohradišťsku a celá řada odborných studií a etnografických kapitol v monografiích měst a obcí.

Jiří Blaha (*1946, hájovna Bunč) – spisovatel, badatel a dlouholetý popularizátor historie Chřibů, jeden z prvních členů Historické společnosti Starý Velehrad z roku 1990 a emeritní člen její správní rady. Patří k nejvýznamnějším znalcům historie a geografie chřibského pohoří a širší veřejnosti je znám především jako spoluautor knižní série Chřiby záhadné a mytické a dalších publikací věnovaných tomuto území.

PaedDr. Jiří Jilík (*1945, Praha) – spisovatel, publicista a folklorista, hlavní iniciátor a klíčová osobnost založení obnovené Historické společnosti Starý Velehrad, její emeritní předseda a dlouholetý člen správní rady a dosud úřadující předseda redakční rady. Patří k nejvýznamnějším osobnostem kulturního života Slovácka. Je autorem desítek knih, publikací, studií, článků či scénářů věnovaných slováckému regionu, jeho historii, krajině, lidové kultuře, folkloru, lidem a příběhům.

Všechny čtyři osobnosti jsou původními členy obnovené Historické společnosti Starý Velehrad nepřetržitě od roku 1990. Těmi, kteří stáli na úplném počátku zrodu myšlenky obnovení spolku v roce 1990, jsou Jiří Jilík, Ludmila Tarcalová a Jiří Čoupek, přičemž první dva jmenovaní byli už v 60. letech 20. století členy i neformální studentské skupiny Historia club, která stála za prapůvodní myšlenkou obnovení velehradských historických a archeologických spolků a později v 90. letech již také za skutečným, institucionálním obnovením Historické společnosti Starý Velehrad.

Oceněným byla při slavnostním aktu předána listina o udělení čestného členství, doplněná symbolickým slováckým darem – vínem z nedalekých vinohradů Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích, ležících na úpatí chřibských hor, které nese rukopis dalšího člena historické společnosti a celoživotního vinařského a vinohradnického odborníka RNDr. Zdeňka Habrovanského. Z osobních důvodů se slavnostního aktu nemohl zúčastnit Jiří Blaha, kterému bylo ocenění předáno dodatečně.

Na pamětních listinách je uvedeno latinské rčení „Verba docent, exempla trahunt“ – „Slova učí, příklady táhnou“, které vyzdvihuje, že skutečný význam práce osobností vědy, kultury a regionální historie nespočívá jen v samotné činnosti a řadě děl či projektů, které za nimi zůstávají, ale především v jejich osobním příkladu dalším generacím.

Slavnostní předání čestných členství proběhlo za účasti členů společnosti i pozvaných hostů a stalo se jedním z hlavních momentů výročního setkání. Předseda správní rady Historické společnosti ve svém vystoupení připomněl, že právě osobní nasazení a práce jednotlivců stojí za dlouhodobou stabilitou a rozvojem organizace. Zdůraznil také, že udělení čestného členství není pouze symbolickým gestem, ale především vyjádřením úcty a poděkování za desítky let systematické práce, která přináší hodnoty přesahující rámec samotné společnosti.

Udílení čestných členství tematicky směřované právě k výročí 35 let obnovení společnosti bylo nejen poděkováním za celoživotní práci oceněných osobností, ale také připomenutím kontinuity činnosti spolku a hodnot, na nichž stojí jeho poslání. Historická společnost Starý Velehrad se po celou dobu své existence opírá o dobrovolnou práci odborníků i nadšených spolupracovníků, kteří svým výzkumem, publikační činností i popularizačními aktivitami přispívají k poznání a ochraně kulturního a historického dědictví regionu.

Titul čestného členství byl v rámci dosavadních historických a archeologických spolků udělen pouze několikrát, a to v letech první republiky, kdy získali ocenění členové tehdejšího Archeologického spolku Starý Velehrad dr. František Přikryl (první čestný člen od 1930), Antonín Zelnitius (od 1935), P. Jakub Hudeček (od 1936) a dr. Lubor Niederle (od 1937). Jiná forma čestného ocenění pak byla udělena v devadesátých letech prof. Vojtěchu Tkadlčíkovi (1991) a prof. Jiřímu M. Veselému (1991).

Správní rada společnosti si dovoluje poděkovat oceněným osobnostem za jejich mimořádný přínos a přeje jim mnoho zdraví a dalších sil do budoucích aktivit. Udělená čestná členství jsou zároveň připomínkou, že dlouhodobá a poctivá práce ve prospěch poznání a ochrany regionální historie má trvalý význam a zanechává stopu i pro další generace. Poděkování na tomto místě patří také Slováckému muzeu a Památníku Velké Moravy, zejména řediteli Slováckého muzea PhDr. Ivo Frolcovi a rovněž také doc. PhDr. Luďkovi Galuškovi, CSc. a jeho Centru slovanské archeologie, za dlouhodobou podporu HSSV při poskytování zázemí pro spolková jednání.

Letošní ocenění symbolicky připomnělo, že rozvoj regionální historie i péče o historickou paměť kraje stojí především na lidech, kteří jsou ochotni dlouhodobě věnovat své znalosti, energii i osobní nasazení službě veřejnosti a vyššímu cíli. Právě jejich práce vytváří pevný základ, na němž může společnost stavět i v dalších letech své činnosti.

FOTOGALERIE ZE SLAVNOSTNÍHO UDĚLENÍ OCENĚNÍ

Galerie oceněných osobností

PhDr. Jiří Čoupek (*1947, Brno)

Archivář a historik, který svůj profesní život zasvětil výzkumu dějin veřejné správy, regionální historie Uherskohradišťska a rozvoji českého archivnictví. Svou dlouholetou odbornou, publikační i organizační činností významně přispěl k systematickému zpracování archivních fondů, k rozvoji regionální historie i k popularizaci historického poznání mezi odbornou i širší veřejností.

Je zakládajícím členem obnovené Historické společnosti Starý Velehrad, dlouholetým členem její správní rady; v letech 1993–2010 stál v jejím čele jako předseda. Profesně byl po desetiletí spojen se Státním okresním archivem v Uherském Hradišti, kde působil postupně jako archivář, vedoucí archivu a od roku 1977 jeho ředitel; ve funkci ředitele pokračoval i po začlenění archivu do Moravského zemského archivu v Brně. Vedle práce v archivnictví se aktivně podílel na činnosti odborných komisí, redakčních rad odborných periodik i vědeckých orgánů českého archivnictví.

Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací, mimo jiné Biografického slovníku archivářů českých zemí, a mnoha monografií věnovaných dějinám měst a obcí okresu Uherské Hradiště i problematice vývoje veřejné správy. Své studie publikoval také v odborných časopisech a sbornících, zejména v periodiku Slovácko a ve Sborníku archivních prací. V letech 1991–1993 spolupracoval rovněž s Vídeňskou univerzitou na mezinárodním projektu zaměřeném na výzkum měšťanstva malých měst habsburské monarchie.

Za svou odbornou a publikační činnost obdržel řadu ocenění, mimo jiné medaili ministra vnitra České republiky „Za zásluhy o české archivnictví“, medaili starosty města Uherské Hradiště za přínos k dějinám města, Pamětní medailo Čs. obce legionářské v uznání zásluh o obnovu a šíření legionářských tradic i další profesní a veřejná vyznamenání. PhDr. Jiří Čoupek patří k nejvýznamnějším osobnostem regionální historiografie a českého archivnictví a jeho celoživotní práce představuje trvalý přínos pro poznání i uchování historické paměti regionu.

PhDr. Ludmila Tarcalová (*1946, Uherské Hradiště)

Etnografka specializující se na výzkum lidové kultury a tradičního lidového oděvu Uherskohradišťska, která po celý svůj profesní život systematicky přispívala k dokumentaci, odbornému zpracování i popularizaci kulturního dědictví Slovácka. Svou dlouholetou odbornou i organizační činností se významně podílela na uchování znalostí o tradičním kroji, lidových obyčejích a regionálních kulturních tradicích, které zpřístupňovala jak odborné veřejnosti, tak širokému publiku.

Je zakládající členkou obnovené Historické společnosti Starý Velehrad a emeritní dlouholetou členkou její správní rady. V letech 1971–2010 působila ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, kde od roku 1973 vedla etnografické oddělení. Vedle muzejní práce spolupracovala s řadou národopisných souborů při rekonstrukci krojů a dlouhodobě se podílela na popularizaci odborných poznatků o tradičním lidovém oděvu i lidových obyčejích regionu.

Je autorkou publikací Kroj na Uherskohradišťsku, Hody s právem na Uherskohradišťsku, Dary a obdarování a dále celé řady odborných studií, článků a etnografických kapitol v monografiích měst a obcí, publikovaných mimo jiné v časopisech Slovácko a Malovaný kraj. Aktivně se zapojovala také do činnosti odborných komisí (subkomise pro lidové obyčeje Mezinárodní komise pro studium Karpat v letech 1978–2010), redakčních rad odborných časopisů Národopisné aktuality a Etnologia Europae centralis a mezinárodních konferencí zaměřených na studium lidové kultury v karpatském prostoru, kde dlouhodobě působila i ve vedení odborných pracovních skupin. Rovněž je členkou odborných porot včetně Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice. Je zpěvačkou souboru Dolina Staré Město.

Za svou vědeckou a popularizační práci obdržela řadu ocenění, mimo jiné Cenu města Uherské Hradiště a opakovaně také 1. cenu České národopisné společnosti za významný počin v oboru, dále pak Čestnou cenu za organizování cyklu mezinárodních konferencí subkomise pro lidové obyčeje Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech a na Balkáně.

Svým celoživotním odborným působením se PhDr. Ludmila Tarcalová zařadila mezi nejvýznamnější osobnosti etnografického výzkumu Slovácka a její práce představuje trvalý přínos pro poznání a uchování kulturní identity regionu.

Jiří Blaha (*1946, hájovna Bunč)

Spisovatel, regionální historik, fotograf a dlouholetý popularizátor historie a krajiny Chřibů, který se po desetiletí systematicky věnuje dokumentaci, badatelství a popularizaci přírodního i kulturního dědictví tohoto pohoří. Ve své práci propojuje terénní badatelskou činnost s hlubokou znalostí místopisu, historických pramenů i místních specifik, čímž významně přispívá k poznání minulosti chřibského regionu a jeho zpřístupnění širší veřejnosti.

Je dlouholetým členem Expedice Chřiby. Taktéž je jedním z původních členů Historické společnosti Starý Velehrad z roku 1990 a emeritním členem její správní rady. Dlouhodobě se podílí především na činnosti badatelského uskupení Expedice Chřiby a patří k nejvýznamnějším znalcům historie a geografického vývoje chřibského pohoří, zejména jeho severní části, jejímuž průzkumu se stále věnuje.

Širší veřejnosti je znám především jako spoluautor knižní série Chřiby záhadné a mytické a dalších publikací věnovaných historii, pověstem a místopisným zajímavostem tohoto regionu. Ve své publikační i fotografické tvorbě dlouhodobě zachycuje proměny krajiny, skály, studánky, prameny, dobové stavby, historické památky i méně známá místa spojená s dějinami osídlení Chřibů, čímž přispívá k uchování paměti Chřibů pro další generace.

Navazuje tak i na rodinnou tradici zájmu o historii a archeologii, reprezentovanou jeho dědem, hraběcím revírníkem a amatérským archeologem Jiřím Blahou st. Svou dlouholetou badatelskou, publikační i popularizační činností se Jiří Blaha ml. řadí mezi významné osobnosti regionální historiografie a patří k těm, kteří výrazně přispěli k vnímání, že chřibské pohoří není jen krajinou lesů a turistických tras, ale také prostorem velkých příběhů.

PaedDr. Jiří Jilík (*1945, Praha)

Spisovatel, publicista a folklorista, který se po celý svůj profesní život systematicky věnuje dokumentaci a popularizaci lidové kultury, tradic a historie Slovácka a dalších moravských regionů. Ve své rozsáhlé a žánrově pestré tvorbě propojuje novinářskou zkušenost s hlubokou znalostí krajiny, její paměti a lidských osudů, z nichž čerpá témata pověstí, obyčejů, duchovního odkazu i každodenního života.

Je autorem a spoluautorem desítek knih, článků a scénářů, které přibližují folklor nejen odborné veřejnosti, ale i širokému publiku – od povídkových a básnických titulů přes literaturu faktu až po regionální monografie – mezi nimiž zaujímají významné místo například Záhadná jízda králů, Rebelové proti všednosti, Jdu Slováckem krásným, Vlčnovské vyprávěnky, Žítkovské bohyně, Žítkovské čarování, Olšava ví svoje, série Chřiby záhadné a mytické, Poolšavím – Cestou králů a špehýřů, Podhůřím Bílých Karpat – Do země bohyní a zbojníků či Chřiby – Strážci středního Pomoraví.

Vedle autorské činnosti se dlouhodobě aktivně podílí na kulturním a společenském životě regionu – působil a působí v odborných a organizačních strukturách folklorních festivalů (Mezinárodní folklorní festival Strážnice a další), kulturních institucí a spolků, spolupracuje s muzei, památkovou péčí a regionálními médii, je zván jako moderátor, dramaturg, porotce a lektor kulturních a vzdělávacích projektů.

Jiří Jilík je čestným občanem Vlčnova a emeritním předsedou Historické společnosti Starý Velehrad, v níž mu bylo od roku 2026 uděleno rovněž čestné členství. Téhož roku převzal Cenu Ministerstva kultury v oboru tradiční lidové kultury a folkloru, která mu byla udělena za mimořádný celoživotní umělecký, organizační a popularizační přínos v oblasti dokumentace, uchovávání a popularizace lidové kultury a kulturní paměti moravských regionů, především Slovácka.

Za svou dlouholetou literární, publicistickou a dokumentační činnost získal rovněž řadu dalších významných ocenění. V roce 2014 obdržel cenu Pro Amicis Musae za publicistickou a literární tvorbu a ve stejném roce také Cenu Petra Jilemnického. Opakovaně byl v letech 2003, 2006, 2013 a 2016 oceněn hlavní novinářskou cenou Prix Non Pereant. V roce 2013 mu byla udělena Cena Egona Ervina Kische. Dále je dvojnásobným nositelem Ceny Miroslava Ivanova (2008, 2016).

Významně se podílí na kulturním a společenském dění regionu a jeho práce má trvalou hodnotu pro uchování paměti regionu Slovácka i širšího moravského prostoru. Jiří Jilík patří k nejvýraznějším osobnostem kulturního života regionu a jeho celoživotní práce se stala nedílnou součástí kulturní identity Slovácka.